megův zápisník

co se mi líbí na linuxu – uživatelský pohled

po přečtení velké části diskusních příspěvků na živě.cz – linuxzblizka.blog.zive.cz mě napadlo sepsat těch pár drobností, které se mi na linuxu líbí.

bude zde spíše řeč o konkrétní distribuci, grafickém prostředí a akcelerátoru, tedy ubuntu, gnome a compizu. pro zkratku toto všechno nazývejme „linux“ 😉

linux je sexy

jde o uživatelský pohled, tedy o přidanou hodnotu systému pro mé fungování na něm, ať se jedná o sebevětší drobnosti.

1. práce s okny

v systému, ať již se jmenuje windows nebo linux pracujeme s okny. práce s okny by měla být intuitivní, přehledná, příjemná a měla by usnadňovat v práci/činnost, kterou v systému provádíme.

v linuxu se mi např. líbí, že když podržím (levý) ALT, mohu uchopit okno kdekoliv a posunovat (levým myšítkem). praktické a návykové. líbí se mi rovněž použití ALTu a prostředního tlačítka pro změnu velikosti okna. rychlé.

líbí se mi, že okna při přesouvání vlají, přijde mi to blíže realitě, než statické okno – zkuste vzít papír, noviny nebo tričko a pohybovat s ním po místnosti. líbí se mi, že mohu obrazovku zvětšovat pomocí klávesy s logem okna za současného použití kolečka myši. líbí se mi 3D efekty compizu, jako je otáčení krychlí, přepínání oken v kruhu, exposé/scale – náhledy všech oken všech ploch nebo plochy jedné, líbí se mi efekty minimalizaci, maximalizace, otevírání či zavírání oken. líbí se mi rychlé screenshotování compizem. efekty nejsou totiž pouze pěkné, jsou především praktické.

2. virtuální plochy

líbí se mi práce na čtyřech plochách. na první ploše mám prohlížeče internetu, prohlížeč složek nautilus a některé další aplikace. na dvojce jsou komunikační programy thunderbird a esmska. trojka bývá obvykle volná a připravená uspokojit rychlý požadavek pro fungování bez okolí a bez nutnosti minimalizovat všechny aplikace na plochu (tlačítko zobrazit plochu nepoužívám od přechodu na linux). spouštím na ní např. i víceokenní gimp. na čtvrté ploše pak hraje nějaký ten hudební přehrávač, ačkoliv dobře nastavené audacious může běžet minimalizované na kterékoliv ploše.

audacious

3. logika grafického prostředí

líbí se mi, že mám v gnome vytvořit složku jako první možnost v nabídce pravého tlačítka. líbí se mi adresář šablony, do kterého když vložím textový soubor, dokument office či jakýkoliv jiný, bude od té doby sloužit v kontextové nabídce pravého myšítka jako základ pro vytváření nových souborů stejného typu a nastavení. líbí se mi, že se nastavení ukládají hned a hned vidím změny, neusím klikat na OK nebo použít, není-li to nezbytně nutné.

vytvořit složku

4. instalace programů

líbí se mi způsob instalace programů, kdy spustím synaptic nebo softwarové centrum ubuntu a zadám název programu, který se mi automaticky stáhne a nainstaluje jeho nejnovější verze. líbí se mi, že všechny programy nainstalované z repozitářů se automaticky aktualizují a já mám vždy jejich nejnovější verzi. líbí se mi, že jsou programy svobodné. líbí se mi, že mě instalace programů neobtěžují spoustou zbytečných dotazů. líbí se mi, že většina programů je zdarma. líbí se mi, že při instalaci instaluji program a pouze ten, bez žádných nechtěných přídavků.

centrum softwaru ubuntu

5. vybavenost distribucí

líbí se mi, že většina linuxových distribucí přichází téměř s plnou softwarovou podporou snad všech činností, které člověk na počítači provádí.

6. schopnosti souborového systému

líbí se mi, že hudební či jiný soubor mohu během přehrávání přejmenovat nebo přesunout, ba dokonce smazat. líbí se mi, že mohu přehrávat stahované video či hudební soubor. líbí se mi spousta dalších věcí, které souborový systém ext4 nabízí a těším se na nasazení btrfs.

7. superuživatel

líbí se mi, že když zadám kouzelnou formulku a pracuji jako root, mohu opravdu všechno. já jsem pánem, nikoliv systém. líbí se mi, že když chci soubor smazat, jde to. vždy.

8. flexibilita systému

líbí se mi, že snad všechno, na co pomyslím, již někdo vytvořil. líbí se mi, že systém mohu překopat od základu, mohu se v něm vrtat, nastavit si každičký jeho kousek jak potřebuji. líbí se mi, že mě systém nebuzeruje.

9. klávesové zkratky

líbí se mi, že si snad ke všem činnostem mohu přiřadit vlastní klávesovou zkratku. líbí se mi, že mohu stejně tak dobře ovládat systém klávesnicí, jako myší. líbí se mi např. možnost přiřadit vytvoření nové složky klávesovou zkratku F7 nebo jinou. standardně si nastavuji klávesové zkratky pro zamykání obrazovky, vysunování dvd mechaniky, přepínání virtuálních ploch, přesunování oken a mnohé další.

10. možnost volby

líbí se mi, že si mohu vybrat grafické prostředí gnome, kde, xfce, lxde či jiné. líbí se mi, že mohu místo panelu gnome používat skvělý avant window navigator. líbí se mi, že může můj desktop vypadat jako windows 7, mac, ale jsem nejradši, když vypadá jako to subjektivně nejlepší ze všech systémů v jednom.

awn

11. komunita i individualita

líbí se mi, že je uživatelů linuxu akorát na to, abych měl o svém oblíbeném písečku přehled. líbí se mi, že mohu být součástí jakési komunity, která se odlišuje. líbí se mi, že nepoužívám to, co všichni. líbí se mi být jiný, originální a že mohu zkoušet nové věci. líbí se mi těšit se z maličkostí.

12. bezpečnost

líbí se mi, že pro linux neexistují viry. líbí se mi, že linux pro svou malou rozšířenost je na okraji zájmu škůdců. líbí se mi, že jsem za svůj systém zodpovědný především já sám.

13. svoboda a legalita

líbí se mi, že linux můžete získat zdarma, svobodně a legálně. líbí se mi jeho ideály. líbí se mi, že je vytvořen lidmi pro lidi a lepší svět. líbí se mi, že se neustále zdokonaluje a přitvrzuje konkurenci i mezi placenými operačními systémy. líbí se mi, že linux je demokracie.

X. ostatní

líbí se mi, že pro jakýkoliv program, odkaz nebo aplikaci si mohu zvolit jednoduše vlastní ikonu a to z jakéhokoliv obrázku PNG

líbí se mi tučňák 😀

pokud jste se v článku našli, budu rád, když připojíte své komentáře.

nakonec hádanka pro geniální matematiky – kdo mi spočítá, kolik se mi na linuxu líbí věci, které jsem vzpomněl v tomto článku 🙂

Posted in počítačeTagged , , , , , 2 komentáře u textu s názvem co se mi líbí na linuxu – uživatelský pohled

Babylónská rybka

babylónská rybka„Babylónská rybka, odříkával tiše Stopařův průvodce po Galaxii, „ je malá, žlutá, trochu se podobá pijavici. Je to snad nejpodivnější tvor ve vesmíru. Živí se myšlenkovou energií, přijímanou nikoli od svého nositele, nýbrž z okolí. Má schopnost absorbovat a zpracovávat na živiny veškeré podvědomé frekvence této myšlenkové energie. Do mysli nositele vypouští své exkrementy v podobě telepatické matrice, vzniklé spojením vědomých myšlenkových frekvencí s nervovými signály přijímanými z řečových center mozku, který vysílá. Praktický důsledek toho všeho je, že když si strčíte babylónskou rybku do ucha, okamžitě rozumíte čemukoliv, ať je to řečeno jakoukoli formou jazyka. Řečová schémata, která skutečně slyšíte, se dekódují podle myšlenkové matrice, kterou do vaší mysli uložila babylónská rybka. Skutečnost, že se něco tak nepochopitelně uži tečného mohlo vyvinout pouhou náhodou, je tak bizarně nepravděpodobnou shodou okolností, že někteří myslitelé se rozhodli považovat to za konečný a ne zvratný důkaz Boží neexistence. Argumentace vypadá následovně: ’Odmítám prokazovat svou existenci,’ praví Bůh, ’protože důkaz je v rozporu s vírou a bez víry nejsem nic.’ ’Jenže,’ namítne člověk, ’babylónská rybka, to byla smrtelná chyba. Nemohla se přece vyvinout náhodou. To je důkaz, že existuješ, a tudíž, podle tvého vlastního tvrzení, neexistuješ. Q.E.D.’ ’Ach jo, to mě nenapadlo,’ řekne Bůh a promptně zmizí v obláčku logiky. ’To to ale bylo snadné,’ libuje si člověk, a protože ještě nemá dost, dokáže, že černé je bílé, a na nejbližším přechodu ho zajede auto. Většina předních teologů tvrdí, že celý tenhle spor je naprostá ptákovina. To ovšem nezabránilo Úlonu Colufidovi, aby nevydělal slušné jmění na knize Bůh to může zabalit, v níž použil této debaty jako ústředního motivu. A zatím nešťastná babylónská rybka tím, že odstranila veškeré překážky v komunikaci mezi různými rasami a kulturami, způsobila víc krveprolití než cokoliv jiného v historii stvoření.“

Výňatek z knihy: Stopařův průvodce po galaxii

Autor: Douglas Adams

Posted in blogTagged , , ,

jak poznat dobrý burčák

Jak zákazník pozná dobrý burčák?
Nejprve se musí podívat na jeho barvu. Ta se samozřejmě liší odrůdu od odrůdy, ale v pořádku jsou jen žluté odstíny. Pokud někdo prodává mok zabarvený do hněda nebo šeda, je to takzvaný řezák. Ten rozhodně nedoporučuji kupovat, není vůbec kvalitní. Zákazník by měl také na místě zkusit, jak burčák chutná. Vyhne se tak nepříjemnému překvapení po otevření lahve doma.

Co červený burčák?

Mezi vinaři je známo, že ten dosáhne vrcholu jen na malou chvíli. Lidé, kteří si potrpí na kvalitu, jej v jinou dobu ani nepijí. Proto si nemyslím, že láhve, které stojí několik dní na slunci ve stánku u silnice, mohou být naplněny kvalitním pitím. A už vůbec ne v případě červeného burčáku.

červený burčák


Takže je lepší se takovým místům vyhýbat?

To záleží na každém nakupujícím. Pokud někomu burčák ze stánku chutná, nebo má na něj takovou chuť, že nedokáže odolat, tak se proti tomu nedá nic namítat. Já ale taková místa nikomu nedoporučuji. A už rozhodně ne v případě, že prodejce neví, z jaké odrůdy je. Nebo nedokáže říct, odkud jsou hrozny.

Vinotéky jsou podle vás lepší?

V každém případě. Ideální je kupovat burčák a také víno v kamenných vinotékách nebo ve sklepích přímo od výrobce. Tam máte totiž záruku kvality i toho, že získáte všechny potřebné informace. Dobrý burčák přímo od vinaře se dá koupit také na různých vinobraních a podobných akcích.

tento článek je částí původního článku na plátku brněnský.deník.cz. autor lucie tůmová, odpovídal zdeněk cihlář.

Posted in blogTagged , , , , , 2 komentáře u textu s názvem jak poznat dobrý burčák

datové schránky vs. papírový dopis

proč mě v době datových schránek úřady obtěžují papírovými dopisy? důvod zřízení datové schránky byl zřejmý, tak nechápu, proč to v našem státě nefunguje..

ačkoliv mají úřady povinnost doručovat do datových schránek, snaží se mě listonoši zastihnout s úředními dopisy na adrese trvalého bydliště, které je 230 km vzdáleno od mé reálné polohy..

doručování je v české republice zásadní věcí, fikce doručení je pak velký průšvih v případě, když vinou zaostalého systému psaní nedostanete.. následky mohou být velmi nepříjemné.

proč jsem si tedy zřizoval datovou schránku? na boje s českou poštou jsem kdysi upozorňoval již v jiném článku.

edit 1.10.2010

něco málo ze zákona č. 500/2004 Sb., správní řád

Doručování

§ 19

Společné ustanovení o doručování

(1) Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní orgán
doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové
schránky.
Nelze-li písemnost takto doručit, může ji doručit
správní orgán sám; v zákonem stanovených případech může písemnost
doručit prostřednictvím obecního úřadu, jemu naroveň postaveného
správního orgánu^14) (dále jen „obecní úřad“) nebo prostřednictvím
policejního orgánu příslušného podle místa doručení; je-li k řízení
příslušný orgán obce, může písemnost doručit prostřednictvím obecní
policie.

(2) Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě
do datové schránky, lze ji doručit také prostřednictvím
provozovatele poštovních služeb.
Správní orgán zvolí takovou poštovní
službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy vyplývala povinnost dodat
poštovní zásilku obsahující písemnost způsobem, který je v souladu s
požadavky tohoto zákona na doručení písemnosti.

(9) Pokud nebylo možno doručit písemnost doručovanou na elektronickou
adresu adresáta podle odstavce 3 nebo 8, protože se datová zpráva
vrátila jako nedoručitelná, učiní správní orgán neprodleně další pokus
o její doručení; bude-li další pokus o doručení neúspěšný, doručí
písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu
nepožádal.

související předpisy:

  • Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

§ 17

Doručování dokumentů orgánů veřejné moci prostřednictvím datové schránky

(1) Umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje
jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se
nedoručuje na místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická
osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou
datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě
prostřednictvím datové schránky
, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou
nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení
jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí.

  • Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
  • Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním

Posted in blogTagged , , ,